|
|
Směrování v IP sítích s využitím sociálních sítí
Němec, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice směrování dat v mobilních sítích. První část práce se zabývá přetěžováním mobilních sítí a popisem DTN a oportunistických sítí. V další části se práce zabývá popisem protokolů, které zapadají do konceptu směrování na základě sociálního statusu. Poslední část práce se zabývá návrhem a realizací simulačního modelu pro vybraný protokol z předešlé části.
|
|
|
Postava Elijáše v tanachu a rabínské tradici
Jirounková, Karolína ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavu proroka Elijáše a jeho činy během života i po něm. Bere v potaz jak křesťanskou, tak i židovskou tradici a pokouší se je propojit, popřípadě navázat jednu na druhou. Nejobšírněji se zabývá Knihami královskými a porozuměním jejich pasážím. Pokud je to možné, všechny překlady výkladů a použitých biblických pasáží jsou dány do kontextu a přeloženy do češtiny, tak aby bylo pro čtenáře snadné je pochopit. Pokud jsou některé oddíly obtížnější, přikládám i původní verzi, popřípadě verzi, s kterou jsem pracovala.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby
Krbec, Jan ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce "Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby" zpracovává téma dějinně-prorockého modelu katecheze. Ve studijní části práce je model uchopen v kontextu biblického pojetí proroctví dovršeného v osobě Ježíše z Nazareta a jako jeden z projevů účasti pokřtěných na Kristově prorockém úřadu, realizovaném v celku evangelizačního poslání církve. Jeho vnímavost vůči sociálním podnětům, důraz kladený na malá křesťanská společenství a nárok na křesťanskou angažovanost jsou nahlédnuty v rozsahu sociální nauky církve a jejího vývoje po 2. vatikánském koncilu. Autorská část práce představuje původní katechezi na aktuální společenské téma, čtené prizmatem evangelia a křesťanské víry. Předložením tématu členům dvou malých společenství a vyhodnocením výsledků setkání má být dosaženo cíle práce, kterým je ukázat, jak může dějinně-prorocký model katecheze pomoci dospělým věřícím porozumět "znamením doby" a přispět k růstu společenství křesťanů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Transformace oběti v Písmu. Teologie oběti.
DVOŘÁK, Josef
Po diachronním porovnání nábožensko-politických systémů tří svébytných oblastí (starého Egypta, Mezopotámie a Syropalestiny) s obsahem víry starého Izraele vyvstalo určující specifikum pro kérygmaticko-teologické výpovědi Tenaku i NZ. Význam krále, kněze, proroka a smysl kultické činnosti i chrámu vychází ve všech zmíněných náboženstvích z pojetí božstva, přičemž jejich náboženské kvantity postrádají (vyjma Izraele) eschatologii. Kérygma o transcendentně imanentním Bohu Hospodinu (Otci Ježíše) je z dostupných pramenů diachronně neodvoditelné. Rovněž nemůže být považováno za pouhý výdobytek náboženské kvality synchronního přeznačování v Písmu. NZ transformuje sz. kult narativně do kérygma o oběti Otce i Syna, která skrze Zmrtvýchvstalého urovnává vztah Boha a jeho ctitele, což bylo překvapivé (neočekávané) též v soudobém židovstvu. Ani Otcové při výkladech Kristovy vědomé, ebedsky zástupné oběti nenavazují na sz. rituální odpuštění. Na základě zpracovaných podkladů předně badatelského úsilí tzv. Pražské školy a teologů kladoucích důraz na paradigma čtení Písma skrze zmrtvýchvstání (K. Skalický aj.) dospěla tato práce k následující teologické reflexi v otázce soteriologické transformace oběti: Agnus Dei, ukřižováním rituálně poražený, konstituuje nové společenství svou vlastní Paschou, která v NZ i ve víře církve nabývá též futuristní (eschatologický) rozměr. Smysl oběti se zcela uskuteční při ?pití z kalicha? Krista Pána se zmrtvýchvstalými až v souřadnicích Nového stvoření. Eucharistie se skrze bytostné přitakání Zmrtvýchvstalému stává jedinečnou ?kultickou? bohopoctou (chrámovým děním). Též v jádru patristického myšlení (inkluzivní paradigma Kristovy oběti, tj. křesťanova podobnost v poslušnosti k smrti) je oběť pojímána jako překonání odcizení Bohu změnou způsobu života vyvěrající z Kristovy oběti adresované nikoli Bohu, nýbrž lidem jakožto Boží životodárná iniciativa, která obnovuje jejich život a činí je dědici věčného života.
|
|
|
Směrování v IP sítích s využitím sociálních sítí
Němec, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice směrování dat v mobilních sítích. První část práce se zabývá přetěžováním mobilních sítí a popisem DTN a oportunistických sítí. V další části se práce zabývá popisem protokolů, které zapadají do konceptu směrování na základě sociálního statusu. Poslední část práce se zabývá návrhem a realizací simulačního modelu pro vybraný protokol z předešlé části.
|
|
|
"Lopota k životu posmrtnému" William Blake prorokem v moderním světě?
KOPEČNÁ, Zuzana
Práce se zabývá životem a především tvorbou William Blakea, jednoho z nejvýraznějších představitelů anglické poezie a výtvarného umění, jehož dílo vyrůstalo z nespokojenosti a odporu vůči církevním i světským doktrínám. Je označován za originálního básníka, rytce a malíře, grafika a ilustrátora, mystika a vizionáře. Uprostřed zrodu moderního světa, v období Války za nezávislost, Francouzské revoluce a průmyslové revoluce, pochopil své nadání a dispozice po vzoru starozákonních proroků jako přímou inspiraci a prorocké poslání. Ztotožnil se se všemi typy útlaku a zotročení lidstva a snažil se je svými díly pranýřovat. Útočil především na potlačovanou sexualitu, která podle něj vede k válkám, industrialismu a zvrácené vědě. Se zmíněným charakterem doby, v níž žil a tvořil, úzce souvisí apokalyptický charakter mnoha jeho děl, především tzv. prorockých knih, které i sám vytiskl, a v nichž uplatnil syntézu uměleckých prostředků. Většinu života prožil v chudobě a osamění, nepochopen a opovrhován, což jej utvrzovalo v pravosti jeho prorockého údělu. Ačkoli se jeho tvorba stala inspirací pro další generace umělců, teprve 20. století Blakea naplno objevilo a pochopilo význam jeho prorockých vizí. William Blake vidí ve skutečném umění spásnou sílu, která lidem pomáhá očišťovat svůj vnitřní zrak a dává jim tak možnost osvobodit se od zotročujících vlivů.
|
host ::
RSS.